eDekontaminace
[ Informace pro pracovníky a klienty programů a kontaktních center ] 

Sananim 

Aktuálně ke stažení

 

Přehled článků

Výměnné programy v Praze přes Vánoce

Komix o sběru stříkaček

Psilocybin

Akohol

Letní škola HR 2013 - aktuální program

Pozvánka na Shromáždění Sekce HR A.N.O.

Kvalita drog z pohledu Policie ČR

Co obsahuje FUNKY a MAGICO?

Terminologie výkonů drogových služeb

Kapsle

Kokain

Je extáze zabiják? I.

Rizikové chování vedoucí k nákaze infekčními chorobami

Opioid Vendal Retard

Mimo dosah

Prezentace z Letní školy HR

Závislost na jehle

XTP aneb peerwork v o.s. Prostor

Třídění odpadu a bezpečné braní

Analýza peerwork programů v ČR

Terénní práce s uživateli drog

Kontaktní centrum

Skrytá populace uživatelů drog

Anální aplikace drogy

Letní škola HR 2014 a HR olympiáda

Výzkum rizikového chování

Jak neuhořet

Konference Vývoj a výhled HR služeb a substitučních programů

Buprenorfinová sága v ČR

Tištěné materiály pro uživatele drog

Rozhovor s Jiřím Staníčkem (z roku 2012)

Rozhovor s Petrem Hrdinou (z roku 2011)

Injekční kalkulátor

Situace nákazy u injekčních uživatelů drog

Trocha chemie okolo vodiček

Počátek buprenorfinové ságy

Dekontaminace II/2013 Marihuana

Prezentace z konference 20 let KC SANANIM

Lysohlávky

Dekontaminace III/2013 - Fotočíslo

Výměna v Praze přes Vánoce

Dekontaminace IV/2013 Travelling

Hlavní nádraží v roce 2006

Realita sociálního začleňování klientů KC

Individuální plánování s uživateli drog v KC v Plzni, case management

Rizikové chování uživatelů drog

Prezentace o suboxonu

Kontrolované užívání návykových látek

Opium

Braun

Dekontaminace I/2014 - Tábornické číslo

Metodické doporučení MPSV

Konference KC Plus Kroměříž

Báseň ze Znojma

První pomoc při předávkování a jeho prevence

Prezentace z Letní školy HR

Prezentace z Purkyňky 2014

Riziko předávkování fentanylovými náplastmi!!!

Výstupy ze Shromáždění SEKCE HR A.N.O.

Fentanylové náplasti a jejich injekční zneužívání

Co s prostitucí?

Dekontaminace II/2014 - Kontaktní centra

S tebou NE!

Sexualita a drogy

Rozpis terénní práce v Praze

Pozvánka na VIII. AT konferenci Plzeňského kraje

Zákaz pobytu a maření výkonu

Funky time

Texty k ruskému číslu Dekontaminace

Dekontaminace III/2014 Čistota

Rozhovor se sestrou Immaculatou

Dekontaminace IV/2014 Gambling

Výměnné programy v Praze přes Vánoce

Vzorce užívání buprenorfinu

Zájem uživatelů metamfetaminu o substituci

Závislost na jehle

Zpětná vazba na časopis Dekontaminace

Zlínští studenti boří předsudky projektem Skrz Prsty

Odpověď RVKPP na dopis Sekce HR A.N.O.

Kriminalita na otevřené drogové scéně v Praze

Letní škola HR 2016 - 1. oznámení

Nové psychoaktivní látky v České republice

Letní škola HR 2015

Skrz Prsty začaly

Balónový efekt - riziko zneužívání nových drog

Sborník z konference o. z. STORM

Dekontaminace I/2015 SEX

Zápis sekce HR A.N.O.

Neurol

Rivotril

Dekontaminace II/2015 Alternativní aplikace

Seminář Nové drogy - jsme na ně připraveni?

Přehled českých textů o nových syntetických drogách

Diazepam

Prezentace ze semináře Nové drogy

Zhodnocení rizik alfa-PVP

Práce s těhotnými a matkami

Tramal

Prezentace z LŠHR 2015

Konference o nových syntetických drogách

NPS in Europe

Dekontaminace III/2015 Policejní číslo

Změny v podobě tablet Suboxone a Subutex

Ohodnoťte Dekontaminaci!

Káčko SANANIM opět obětí agrese

Šňupání

Kapsle

Konference Snižování rizik a drogy

Letní škola HR 2016 - program

Dekontaminace I/2016 Bez léčby

Amfetaminy proti katinonům

Prezentace z konference Snižování rizik a drogy

9. AT konference v Plzeňském kraji

Prezentace z Letní školy HR 2016

Obsah Dekontaminace II/2016 Jídlo

Seminář o hepatitidě

Seminář Harm Reduction

Hlášení do Systému včasného varování ČR

Obsah Dekontaminace III/2016 Break the Cycle

Závislost na kanabinoidech

Sborník z konference Snižování škod a drogy

Letní škola HARM REDUCTION 2017

Krátké příspěvky na Letní škole Harm reduction 2017

Strašné psycho a jiné básně

Pálení v žíle

Kdo maže, ten jede

Dekontaminace I/2017 První pomoc

Konference v Kroměříži

Shromáždění sekce HR A.N.O.

Bakalářská práce na téma Harm Reduction

Nebezpečný carfentanil

Jak užívat kapslemi

Menstruační houbičky

Hlasy z trasy

Subutex

Pervitin

Upozornění na drogu zvanou Crystal

Pozor na „speedy” z headshopu a tzv. „vietnamský perník” !

Kriminalita a drogy

Leták Opium

Dumpster diving ...aneb pro jednoho odpad, pro druhého poklad...

Letní škola HR - program a informace

Subutexová krize!!!

Přihlašte se na Letní školu Harm Reduction 2012 (30. 5. - 1. 6. v Měchenicích)!

Metadon

Předávkování

Domácí detox

Dark Side of the Spoon

Heroin

Zeptali jsme se vás: Co si myslíte o braní drog v přírodě?

Váš názor: Opium pohledem praktika

Nemáš už kam dávat? Žíly ti neberou a nosem to taky nejde? Nemáš čisté jehly? A přesto si musíš dát? Vyzkoušej KAPSLE!!!

Podělávky a jak se jim vyhnout

O sexuálním životě na jehle

Trubičky

Škrtidlo a jeho použití

Klepání na pekelnou bránu aneb Diák, Riváč, Neurol ve vašich oblíbených kombinacích...

Chytáš dračí ocas?

...Kdo není prase, používá desinfekci...

Manuál bezpečné aplikace

Jak připravit Subutex k bezpečné aplikaci

Postoj uživatelů nealkoholových návykových látek k želatinovým kapslím - bakalářská práce

Co jsou zač ty kapsle?

Nález injekčního materiálu

Aktuální trendy Harm Reduction

Subutex na fotografiích

Pervitin, perník, piko, péčko, párno, peří, bílý, sníh, ice, czecho, speed, hromady, čáry...

Opium

Jak to zvládat na trase

Metadon

KPZ

Kolik stojí stříkačka….

Ketamin

Filtry do džungle dobré

Partneři

Injekční kalkulátor

12.10.2013 | Sekce: Harm Reduction

Text z roku 2006 vznikl v blanenském terénním programu pro uživatele drog. Nabízí metodu získávání údajů o bezpečném braní uživatelů v kombinaci s stanovením pokrytí drogové scény materiálem pro bezpečnější braní.

Injekční kalkulátor

Proč, k čemu, jak?

Ing. Aleš Herzog, Petr Matoušek, Zdeněk Přibyl, Víceúčelová drogová služba na Blanensku, Sdružení Podané ruce

15. 3. 2006

 

Tento materiál vznikl jako pracovní text, který chce vyvolat diskusi nad problematikou. následně byl publikován v časopise Adiktologie.

 

Klíčová slova: injekční kalkulátor - nitrožilní užívání - skrytá a uzavřené drogová scéna - přístup ochrany veřejného zdraví - přístup Harm Reduction - evaluace programu

 

Proč?

Rozhovor terénního pracovníka s klientem:

Terénní pracovník: „Tedy chceš 100 čistých. Pro kolik to máš lidí?"

Klient: „Dva lidi. Pro sebe a pro svou holku. A za týden bych chtěl zase".

Pracovník: „Vy dva spotřebujete stovku týdně? Počkej, zkusíme to spočítat. Kolika dáváš denně"?

Klient: „Nastřeluju třikrát denně a moje holka taky. Pravidelně, pokaždé čistou. Občas, jak už mám blbý žíly, tak ztupím a musím dávat novou."

Pracovník: „A něco na rozdělání padne nebo ne?"

Klient: „Jasně, každej nášleh nová jehla na rozdělání, společná pro nás oba."

Pracovník: „Tak to máme 3 jehly ty, 3 jehly Tvoje holka, 3 na rozdělání, 1 když to nevyjde na poprvé,  10 denně, celkem 70 tejdně".

Klient: „Jo, dělá to tak 300 pump měsíčně".

Pracovník: „A za rok 3600, tý jo, to je  jedna pětina naší roční výměny jen pro dva lidi!!!???

 

Injekční kalkulátor nám slouží jako:

-       pomůcka pro rozhovor s klientem nad jeho nitrožilním užíváním (umožňuje nám zachytit a objektivizovat uživatelské chování jako je sdílení, víkendové užívání, zvyšující se užívání)

-       nástroj pro evaluaci pokrytí skryté drogové scény materiálem pro bezpečnější braní

 

Injekční kalkulátor je dotazníkový průzkum určený klientům konkrétního výměnného programu z konkrétní lokality, který umožňuje vyhodnocovat efektivitu výměnného programu.

 

 

Skrytá a uzavřená  drogová scéna

Mluvíme-li o práci s problémovými uživateli drog v ČR mimo velká města, mluvíme často o skryté či uzavřené drogové scéně. Pro účely injekčního kalkulátoru nabízím tento popis skryté a uzavřené drogové scény mimo velká města  (inspirováno dle Minaříka[1]):

 

-       nebývají typická místa nákupu a prodeje drog

-       nitrožilní uživatelé se skrývají, je obtížné je identifikovat

-       část drogové scény je zcela mimo dosah

-       chování nitrožilních uživatelů bývá významně ovlivněno skupinovými a vrstevnickými normami

-       nitrožilní uživatelé jsou nedůvěřiví

-       nitrožilní uživatelé se pohybují ve vrstevnických skupinách, propojených s různou intenzitou

-       mobilita uživatelů není vysoká, lidé migrují spíše sezónně

 

Příklad:

Na území bývalého okresu žije cca 300 nitrožilních uživatelů drog (téměř výhradně pervitinu). Z nich cca 150 osob je dlouhodobými pravidelnými uživateli, ostatní užívají příležitostně. Scéna je koncentrována okolo několika vařičských bytů ve větších městech a  několika dealerů. Dohromady jed asi o 10 větších propojených skupin a 5 menších. V kontaktu s místním nízkoprahovým programem je  cca 80 osob, kteří využívají výměnný program. Další část (cca 150 osob) využívá výměnný program zprostředkovaně (SViP), odmítá přímý kontakt s nízkoprahovým programem (hodnotí jej jako stigmatizující). Poslední část drogové scény je mimo kontakt, neví o nízkoprahovém programu, materiál užívá ze specifických zdrojů (lékárny, dealeři).

 

Práce na skryté a uzavřené drogové scéně proto usiluje o navození změny na více úrovních[2]:

-       změna na úrovni jednotlivce, který je v kontaktu s programem

-       změna na úrovni skupiny (z niž jen část jedinců může být v kontaktu s programem)

-       změna na úrovni vrstevnické[3] normy. Vrstevnická norma, jak ve své žité, tak pociťované podobě, v podstatě říká jaké uživatelské chování je vhodné,  co je dobrá praxe a co je exces. Změnou na úrovni vrstevnické normu můžeme ovlivňovat i chování části drogové scény, která není v kontaktu s programem).

 

Pro fungování nízkoprahového programu na skryté a uzavřené drogové scéně je klíčová dovednost navázat kontakt se skrytou populací uživatelů drog. Tato populace je přitom obtížná dostupná, leč do značné míry stabilní.

 

 

Evaluace pokrytí skryté drogové scény

 

Pro odhady, kolik je v určité lokalitě (např. okrese o velikosti 100.000 obyvatel) aktivních problémových uživatelů drog (jaká je prevalence),  je nutná kombinace několika metod. Jde o použití matematických metod (multiplikační metody, metoda zpětného záchytu) v kombinaci s dostupnými konkrétními údaji z naší praxe. Jde nejčastěji o poměřování těchto údajů.:

 

-       propočet na základě údajů Národního monitorovacího střediska (dle prevalence v obecné populaci v posledních měsících krát počet obyvatel)

-       odhady drogové scény z relevantních lokálních zdrojů (např. policie, metodik prevence PPP, odbory sociálních věcí atd.)

-       dotazníkové průzkumy, pokud byly v lokalitě zpracovávány (např. NEAD)

-       počet klientů, kteří jsou v přímém kontaktu s nízkoprahovými programy pro uživatele drog (s námi)

-       informace klientů, kteří jsou v přímém kontaktu, o drogové scéně v lokalitě (doptáváme se klientů, kolik lidí, kteří s námi nejsou v kontaktu znají, pro kolik lidí berou materiál).

-       počet vydaných a počet přijatých injekčních setů naším programem

-       počet setů prodaných v lékárnách

 

Jako fungující nízkoprahový program v lokalitě velikosti bývalého okresu máme nástroje, jak zjistit přibližně zjistit  rozsah skryté drogové scény.

 

 

Principy, které v rámci výměnného programu akcentujeme

 

Výměnný program realizovaný v rámci terénní práce nejvíce akcentuje tyto přístupy[4] v pomoci uživatelům drog:

-       Přístup ochrany veřejného zdraví

-       Přístup Harm reduction

-       Sociální a sociálně pedagogický přístup

 

Princip ochrany veřejného zdraví[5]

Ve své čisté podobě nesleduje zájem individuálního klienta, ale ochranu populace především před přenosem infekčních chorob. Soustředí se na sdílení jehel při nitrožilním užívání drog a na rizikový pohlavní styk jako na významné kanály, jimiž se infekce HIV šíří.

 

Snahu o naplňování principu ochrany veřejného zdraví lze považovat z hlediska naší existence za obligatorní, základní. Ochrana veřejného zdraví znamená, že zabráníme, či omezíme vznik a šíření epidemií infekčních chorob v naší lokalitě. V praxi je základním cílem, aby všichni nitrožilní uživatelé drog lokalitě měli k dispozici sterilní injekční materiál a  dodržovali zásady bezpečnějšího braní a bezpečného sexu.

Pokud bychom vyšli z doporučení Světové zdravotnické organizace[6], pak poskytnutí cca 200 sterilních jehel a stříkaček na jednoho nitrožilního uživatele ročně může znamenat výrazné omezení šíření infekčních chorob. Jde o určitý průměr, v praxi se samozřejmě bude spotřeba sterilního injekčního materiálu lišit podle typu užívání (rekreační, příležitostné, pravidelné), podle druhu aplikované drogy a rituálu aplikace i podle stavu žil a šikovnosti uživatele.

V praxi by se tedy efektivní výměnný program měl postarat o to, aby každý injekční uživatel v lokalitě měl přístup k sterilnímu injekčnímu materiálu v takovém rozsahu, který pokryje jeho spotřebu. Zároveň každý z uživatelů by měl mít přístup k edukaci o zásadách bezpečnějšího braní a bezpečného sexu.

 

Přiklad: Pokud vyjdeme ze okresu, o kterém jsme se zmínili v prvním případě, pak dle doporučení by v lokalitě o 300 nitrožilních uživatelích mělo být dostupných 60.000 injekčních setů (300 uživatelů x 200 setů doporučených WHO).

 

I když jsme konstatovali, že princip ochrany veřejného zdraví je ve výměnném programu zásadní, na druhou stranu, pokud by program vycházel pouze z tohoto principu, došlo by k určitému „odlidštění programu", rezignaci na individuální přístup, uživatel by pro nás znamenal pouhého „potenciálního či aktuálního bacilonosiče". Šlo by jen o materiálovou distribuci a didaktické sdělování informací. My však sledujeme i jiné cíle, proto tento přístup kombinujeme s dalšími přístupy.

 

Evaluace naplňování přístupu ochrany veřejného zdraví

V rámci přístupu ochrany veřejného zdraví je základním kritériem úspěšnosti výměnného programu v lokalitě:

Poměr uživatelů, kteří užívají sterilním injekčním materiálem a dodržují zásady bezpečného braní, oproti uživatelům, kteří tak nečiní.

Pomocná kritéria:

Poměr sterilního injekčního materiálu použitého na aplikaci versus celkový počet nástřelů.

Rozdíl v reálně žité vrstevnická normě braní u uživatelů drog v kontaktu s programem a bez kontaktu s programem.

 

 

Princip Harm reduction[7]

I když se v rámci principu Harm reduction využívá některých metod, které zároveň slouží ochraně veřejného zdraví, jde na rozdíl od výše uvedeného přístupu o přístup především individuální, zaměřený na individuální potřeby a perspektivy klienta. Přístup minimalizace poškození si neklade za cíl abstinenci klienta od drog. Nevylučuje tuto perspektivu, ale nepokládá za nutné a účelné její okamžité a výlučné prosazování. Snaží se zachovat klienta při životě a maximálně možném zdraví.

 

V optice principu Harm reduction využijeme injekční kalkulátor jako pomůcku pro rozhovor s klientem nad jeho nitrožilním užíváním. Pro část klientů, kteří by za jiných okolností nebyli ochotni „pustit informace" může být spolupráce na rozhovoru legitimní do té míry, že se s námi podělí o konkrétní způsob, jakým aplikují. To nám umožňuje objektivizovat jejich uživatelské chování. Na pozadí rozhovoru se nám mohou objevit tyto jevy, které většinou nevyhodnocujeme:

-       rituál braní a jeho změny (příprava roztoku, způsob natažení roztoku do setu)

-       denní četnost braní (kolikrát denně klient aplikuje, pokud aplikuje vícekrát)

-       změny v krátkém období i v období delším (zvýšení četnosti)

-       zdroje injekčního materiálu, sdílení (např. porovnáním spotřeby a vydaného injekčního materiálu)

Díky rozhovoru můžeme zachytit a objektivizovat, jak je na tom klient z hlediska četnosti užívání (zda čísla ukazují spíše na příležitostné, víkendové, pravidelné či jiné užívání).

 

Příklad:

Pracovník: „Tedy, kolik setů spotřebuješ na jeden nástřel"

Klient: „No to záleží, jak se mi podaří se trefit. Žíly jsou takový špatný. Někdy třeba až na třetí jehlu".

Pracovník: „Aha, tak to bychom si mohli promluvit o hledání místa na nástřel a o péči o žíly..."

 

Sociální a sociálně pedagogický přístup[8]

Akcentuje v rámci drogové závislosti především absenci či ztrátu sociálních dovedností a schopností a možností se integrovat do komunity. Používanými metodami jsou zejména:

-       sociální a výchovné poradenství, vedení, intervence a asistence

-       resocializace, reedukace a rekvalifikace

-       nácvik soběstačnosti, sebeobsluhy, sociální komunikace a pracovních dovedností.

 

Pokud se díváme optikou sociálně pedagogického přístupu, pak výměnný program pro nás bude představovat:

-       prostředek pro kontakt - prostřednictvím srozumitelné nabídky materiální pomoci se dostáváme k individuální práci s konkrétním klientem

-       materiální pomoc - klient vzhledem ke své sociální situaci nemá finanční prostředky pro získání injekčního materiálu a ani jinak si není schopen jej legálně pořídit. V tomto kontextu je poskytnutí materiálu významnou ekonomickou pomocí (srovnej s poskytnutím jídla či hygienických potřeb).

Injekční kalkulátor nemá v kontextu tohoto přístupu velký význam. Nicméně v rámci rozhovoru s klientem spojeným s kalkulací spotřeby setů se nám mohou objevit zajímavé informace, využitelné pro vznik poznávacích a kognitivních situací (situací s výchovným obsahem), v rámci kterých můžeme využít situačních intervencí.

 

 

 

Spotřeba injekčního materiálu v lokalitě

 

Materiál spotřebovaný v lokalitě se nám teoreticky rozkládá na:

-       materiál přímo použitý k aplikaci

-       materiál použitý k přípravě dávky

 

Zdroje materiálu v lokalitě:

-       materiál vydaný výměnným programem

-       materiál nakoupený v místních lékárnách

-       materiál přivezený odjinud

 

Do spotřeby injekčních setů vstupuje ještě faktor sdílení injekčního materiálu, který celkovou spotřebu snižuje.

 

Příklad: Výměnný program je  v kontaktu se 100 nitrožilními uživateli. Z toho je 10 pravidelných dlouhodobých uživatelů s vysokou četností užívání (spotřeba cca nad 1000 setů ročně), tj dohromady 10.000 setů. Dalších  40 je pravidelných s nižšími četností užívání či sezónními výkyvy - spotřeba do 300 setů za rok. Tedy celkem 12.000 setů. A poslední skupinou je 50 příležitostných uživatelů - spotřeba do 50 setů ročně. Tedy celkem 2500 setů.  Celkem tedy 24.500 setů v ideálním případě, kdy na všechny úkony byl využit sterilní injekční materiál.

 

Pokud se dostaneme (pomocí průzkumu) k přibližnému odhadu spotřeby injekčních setů v lokalitě, můžeme ji porovnat s naším výdejem a spekulovat o případných dalších zdrojích injekčního materiálu či o rozsahu sdílení. Samozřejmě nejde o zcela přesná čísla, ale minimálně se nám mohou objevit v zorném poli výrazné disproporce (např. že 80 % našeho výdeje spotřebují 3 klienti, a my přitom pracujeme se 100 klienty - jak jsou na tom zbývající klienti z hlediska užívání?).

 

 

Průzkum s klienty formou rozhovoru nad injekčním kalkulátorem

 

Doptávání se klientů na spotřebu setů je běžná součást praxe výměnných programů. Typicky k němu přistupuje, když klient požaduje více injekčních setů, než přinesl, nebo když nepřinesl žádné sety, a argumentuje potřebou sterilního materiálu.

 

Příklad:

Klient: „Já bych potřeboval aspoň 60 pump, ale mám tu jen 2 špinavý".

Pracovník: „To je trochu nepoměr :-). Jak to, že potřebuješ tolik setů".

Klient: „Jedu teď na dva dny za kámošem na venkov a nedostanu se k materiálu".

Pracovník: „Dobře, to je dobrej důvod. Protože nemáš špínu, dám Ti jen tolik materiálu, kolik potřebuješ na bezpečný braní, dokud se nevrátíš, a pak se stavíš. Jestli seš pro, tak to pojď zkusit spočítat...."

....probíhá výpočet...

Klient: „ Tak jo, tak to vychází, že potřebuju 16 pump".

Pracovník: „Dostaneš 20, kdyby něco a až přijedeš, tak se stav na výměnu".

 

Vyplňování injekčního kalkulátoru je v podstatě poněkud složitější a sofistikovanější rozhovor nad uživatelským chováním. Lze jej vyplňovat jak v kontaktním centru, tak v rámci terénní práce. Je předpoklad, že se nám jej podaří vyplnit především se stálými klienty, kteří odebírají materiál nejčastěji. Objektivizací osobního podílu klientů v přímém kontaktu na velikosti výměny programu můžeme zjistit, kolik setů jde prostřednictvím sekundární výměny do uzavřené a skryté drogové scény. Porovnáme-li pak výsledná čísla s odhadovým počtem nitrožilních uživatelů, můžeme vyslovovat určité hypotézy o tom, jak moc pokrývá výměnný program scénu a jak je naplňován princip ochrany veřejného zdraví.

 

 

Kalkulace spotřeby - postup při vyplňování dotazníku

 

Pracovník, který vyplňuje s klientem injekční kalkulátor, potřebuje:

1)     Dotazník (formulář ve tvaru kalkulačky), který posléze zanechá klientovi (pokud o to klient stojí)

Dotazník je zpracován ve dvou variantách:

o    varianta A  -  podrobnější verze s pomocnými otázkami pro snadnější orientaci pracovníka při vyplňování

o    varianta B - stručnější verze pouze se základními body.

 

2)     Kalkulačku nebo matematické schopnosti na úrovni násobení v řádu desítek až stovek

3)     Tabulku pro zápis výsledku pro potřebu programu.

 

Doporučený postup pro vyplňování dotazníku:

-       oslovení klienta, dotázání zda má čas a je ochoten vyplnit  dotazník (nebo nabídnutí vyplnění dotazníku)

-       vysvětlení smyslu dotazníku (význam pro program, význam pro klienta), sdělení jak bude využit výsledek

-       domluva na postupu vyplňování (jako vhodné se jeví, že se pracovník doptává, strukturuje, počítá a vyplňuje do dotazníku, klient dává údaje a reviduje správnost)

-       společné vyplnění dotazníku

-       zápis konečných výsledků do formuláře (v kolonce identifikace klienta uveďte číslo rozhovoru nebo freebase kód, pokud to klientovi nevadí).

 

 

Doporučené otázky pro vyplňování dotazníku

 

Červeně jsou značeny pokyny pro realizaci.

 

Nástřel:

Kolik stříkaček spotřebuješ na jednu aplikaci?

-       Kolik spotřebuješ na jeden nástřel setů? Tj. na vpich (zvládneš to napoprvé nebo na více pokusů; pokud na více, proč - kvůli špatným žilám, nervozitě atd)?

-       Kolik potřebuješ stříkaček na přípravu dávky?

 

Čili, když to spočítáme, spotřebuješ na jeden nástřel  ...........   setů. Číslo zapíšeme do kalkulátoru.

 

Den:

Bereš pravidelně denně ?    ano - ne

 

Pokud ano:

-       Kolikrát denně bereš?

-       Čili, když vynásobíme počet setů na jeden nástřel počtem nástřelů, spotřebuješ na jeden den  ...........   setů. Číslo zapíšeme do kalkulátoru

 

Pokud ne, přistoupíme k výpočtu spotřeby během týdne.

 

Týden:

Pokud bereš pravidelně každý den:

-       Čili, když tvou denní spotřebu vynásobíme 7, spotřebuješ na jeden týden  ...........   setů.

Pokud nebereš pravidelně každý den:

-       Jak často bereš v průběhu týdne? Které dny (při jakých příležitostech bereš)? Jak jsi to měl poslední týden? V rámci rozhovoru se snažíme objektivizovat přibližnou spotřebu. Vždy, když dojdeme k nějakému číslu, tak je konfrontujeme s klientem: myslíš, že je to možné. Výsledek zapíšeme do kalkulátoru.

 

Měsíc:

Došlo u Tebe k výrazné změně v užívání v průběhu měsíce?

-       Pokud ne, čili bereš pravidelně, tak když tvou týdenní spotřebu vynásobíme 4, spotřebuješ na jeden měsíc  ...........   setů. Číslo zapíšeme do kalkulátoru.

 

-       pokud ano, k jakým změnám došlo, jakým způsobem ovlivnili spotřebu (jak dlouhá abstinence či o kolik zvýšená spotřeba)?

V rámci rozhovoru je vhodné požádat klienta, aby kvantifikoval zvýšení či snížení a zároveň se zeptat na důvody, které  - např. nebyl fet, a tak jsem musel šetřit a dávat jen jednou denně... Snažíme objektivizovat přibližnou spotřebu. Vždy, když dojdeme k nějakému číslu, tak je konfrontujeme s klientem: myslíš, že je to možné. Výsledek zapíšeme do kalkulátoru.

 

Rok:

Došlo u Tebe k výrazné změně v užívání v průběhu roku?

-       Pokud ne, čili bereš pravidelně, tak když tvou měsíční spotřebu vynásobíme 12, spotřebuješ na jeden rok  ...........   setů. Číslo zapíšeme do kalkulátoru.

-       pokud ano, k jakým změnám došlo, jakým způsobem ovlivnili spotřebu (jak dlouhá abstinence či o kolik zvýšená spotřeba)?

V rámci rozhovoru je opět vhodné požádat klienta, aby kvantifikoval zvýšení či snížení a zároveň se zeptat na důvody. Snažíme objektivizovat přibližnou spotřebu. Vždy, když dojdeme k nějakému číslu, tak je konfrontujeme s klientem: myslíš, že je to možné. Výsledek zapíšeme do kalkulátoru.

 


[1] Minařík, Jakub, MUDr. Skrytá populace uživatelů drog a uzavřená drogová scéna, Seminář o skryté a uzavřené drogové scéně, ČAS, 2005

[2] Ing. Mgr. Jiří Staníček, Kontaktní a případová práce v sociálních službách pro mládež, syllabus k Vzdělávacímu programu PRAMEN, ČAS, 2006

[3] Rozuměj „vrstevníci" ve smyslu „nitrožilní uživatelé".

[4] MUDr. Kamil Kalina, Drogy a drogové závislosti 1, Modely závislosti a přístupy v pomoci uživatelům drog

[5] MUDr. Kamil Kalina, Drogy a drogové závislosti 1, Modely závislosti a přístupy v pomoci uživatelům drog

[6] Účinnost porgramů výměny sterilních jehel a stříkaček při snižování rizika nákazy mezi injekčními uživateli drog, Monografie, odborné podklady pro činnost, Světová zdravotnická organizace, 2004

[7] MUDr. Kamil Kalina, Drogy a drogové závislosti 1, Modely závislosti a přístupy v pomoci uživatelům drog

[8] MUDr. Kamil Kalina, Drogy a drogové závislosti 1, Modely závislosti a přístupy v pomoci uživatelům drog

 

Přidejte první komentář

 



Vstupujete na stránky, jejichž obsah je určen odborníkům z oblasti adiktologie a uživatelům návykových látek. Cílem těchto stránek je poskytovat informace o nebezpečí a rizicích přímo či nepřímo spojených s užíváním drog a rozšiřovat povědomí o takových způsobech chování, které snižují poškození drogami u osob, které drogy užívají a nejsou motivovány k tomu, aby užívání zanechaly.

Redakce se distancuje od jakéhokoliv výkladu těchto informací, který by nebezpečnost užívání drog jakkoliv zlehčoval či k němu podněcoval.

Vstupem na stránky prohlašujete, že je Vám více než 18 let.

Beru na vědomí