eDekontaminace
[ Informace pro pracovníky a klienty programů a kontaktních center ] 

Nakladatelství Portál vydalo knihu Encyklopedie sociální práce redakčního týmu profesora Oldřicha Matouška. Přinášíme po domluvě s nakladatelstvím hesla týkající se Harm Reduction. Heslo Kontaktní centrum zpracoval Aleš Herzog z TP SANANIM.

Kontaktní centrum

Překlad v angličtině: drop-in centre, needle & syringe programme nebo syringe-exchange programme

Kontaktní centrum (k-centrum) je nízkoprahové zařízení poskytující metodou kontaktní práce služby v oblasti snižování zdravotních a sociálních škod působených užíváním drog. Jeho služby mohou představovat úvodní fázi léčby závislosti na drogách. Významnou součástí služeb kontaktního centra je výběr použitého a distribuce sterilního injekčního materiálu a dalších prostředků pro méně rizikové užívání drog.

Jde o ambulantní službu určenou především problémovým uživatelům drog. Podle zaměření zřizovatele může kontaktní centrum sloužit také dalším skupinám (rodiče, partneři a blízké osoby závislých, experimentátoři).

Jako snižování rizika (harm reduction) se označují strategie či přístupy snižování a minimalizace poškození u osob, jež v současnosti drogy užívají a nejsou motivovány k tomu, aby užívání zanechaly (Hunt, 2003). Při uplatňování této strategie se pragmaticky zajímáme o aktuální chování uživatele drog a hledáme oblasti, v nichž by se mohl chovat méně rizikově (např. volit bezpečnější způsob aplikace, bezpečnější místo aplikace, filtrovat drogu před aplikací).

Nízkoprahový princip (také nízkoprahovost) znamená uvědomělou práci poskytovatele s nastavením psychologických, prostorových a časových podmínek služby vnímaných cílovou skupinou. Poskytovatel usiluje o takové nastavení podmínek, aby jednotlivci z cílové skupiny nebyli odrazováni od čerpání služby.

Kontaktní práce je podle Klímy a Zahradníka (Kontaktní práce, 2008) „profesionální aktivita (odborně nízkoprahově organizovaná sociální a sociálněpedagogická činnost) zaměřená na zvědomování možností změn sociokulturního prostředí člověka (a odvislého životního způsobu) a ovlivňování průběhu těchto změn prostřednictvím aktivního doprovázení (vytváření a udržování pomáhajícího a podporujícího kontaktu)".

Kontaktní centra začala vznikat ve světě po r. 1970. Jsou často označována jako programy výměny jehel. Dosáhla téměř celosvětového rozšíření, byť některými státy nejsou podporována (např. USA, Rusko). Prvním kontaktním centrem založeným v ČR v r. 1992 bylo Nízkoprahové středisko Drop In v Praze. Od r. 2007, tedy od platnosti zákona o sociálních službách, jsou mezi definovanými typy služeb také kontaktní centra (k 1. 1. 2012 bylo registrováno 61 zařízení).

Kalina (2001) uvádí: „Základní program kontaktního centra je kontaktní práce, výchovné a vzdělávací aktivity, kontaktní poradenství, výměna injekčního náčiní a zdravotní ošetření."

Kontaktní centra oslovují problémové uživatele drog formou terénní práce a PR aktivit, včetně tzv. skryté populace, tedy osob, které nejsou v kontaktu se stávající sítí služeb. Těmto osobám nabízí a poskytují možnost kontaktu bez administrativních nároků na registraci, včetně možnosti zůstat v anonymitě či mít anonymně vedenou dokumentaci. Abstinence tedy není podmínkou čerpání služeb kontaktního centra. Při pobytu v zařízení však obvykle platí zákaz jakkoli s drogou manipulovat.

Výraznou součástí služeb kontaktního centra je příjem použitého injekčního materiálu, pro který vzhledem k riziku infekce mají zařízení speciální vybavení (plastové kontejnery následně zasílané k likvidaci, sběrné pulty umožňující bezpečnější příjem). Zařízení zároveň distribuuje nový sterilní materiál pro snížení rizik injekční aplikace. Mezi tento materiál patří: injekční sety různých velikostí (podle užívaných drog a zdravotního stavu uživatelů), injekční voda pro ředění připravované dávky, alkoholové tampony pro dezinfekci místa před vpichem, filtry pro odstranění nečistot z dávky, želatinové kapsle pro polknutí drogy, kyselina askorbová pro ředění heroinu a další materiál.

Kontaktní centrum umožňuje uživatelům drog využít nápojový (káva, čaj), potravinový (polévka) a vitaminový servis. Poskytuje také možnost umýt se, oholit, osprchovat, eventuálně si vyprat oblečení nebo čisté oblečení získat. V kontaktních centrech registrovaných jako zdravotnická zařízení probíhá základní zdravotní ošetření uživatelů drog a testování na infekční choroby (nejčastěji na hepatitidu A, B, C, na HIV a syfilis).

Jak dále uvádí Kalina (2001) „Důležitou složkou práce kontaktního centra je poradenství, které se zaměřuje již na řešení zdravotních, sociálních, psychologických, vztahových, rodinných, právních a jiných problémů podle zhodnocení potřeb klienta. Může zahrnovat i podporu v abstinenci nebo přípravu na léčbu (předléčebné poradenství, motivační trénink)."

Kontaktní centrum často poskytuje poradenství rodičům, partnerům či blízkým uživatelů drog.

Kontaktní centra mohou být zřizována jak nestátními organizacemi, tak samosprávou nebo státní správou. Liší se podle místních podmínek, např. podle specifik cílové skupiny a přístupu zřizovatele. V zahraničí (Německo, Švýcarsko) jsou někdy spojena i s tzv. aplikačními místnostmi, v nichž je umožněna aplikace přinesené drogy pod dohledem zdravotnického personálu.

Kontaktní centrum umožňuje společnosti (Philbin, 2009):

• navazovat kontakt s klientem-uživatelem nelegálních návykových látek a předat mu informace o nabídce odborné pomoci;
• snižovat zdravotní a sociální rizika a poškození související s užíváním drog;
• motivovat klienta ke změně životního stylu, jehož součástí je i abstinence od návykových látek;
• bránit šíření HIV / AIDS, hepatitid a dalších infekčních chorob (jak formou vzdělávání, tak testování a asistence do léčby, tak formou likvidace použitého injekčního materiálu);
• měnit rizikové chování směrem k bezpečnějším modelům v chování v oblasti užívání návykových látek a sexu.

Odkazy:

Terénní práce s uživateli drog, Lidé závislí na nealkoholových drogách, Minimalizace rizik a škod

Literatura:

Hunt, N., Lenton, S., Mitcheson, L., Nelles, B., Stimson, G. (2003). Forward thinking on drugs: A review of the evidence-base for harm reduction approaches to drug use. London: Forward Thinking on Drugs.

Kalina, K. (2001). Mezioborový glosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí. Praha: Filia Nova.

Philbin, M. M. et al. (2009). Exploring stakeholder perceptions of acceptability and feasibility of needle exchange programmes, syringe vending machines and safer injection facilities in Tijuana, Mexico. San Diedo: PubMed, School of Medicine, University of California.

Zahradník, M. (2008). Kontaktní pracovník a jeho kompetence v sociálním poli, Já - Ty: pracovník a klient v kontaktu - principy a východiska. In P. Klíma a kol.: Kontaktní práce, Praha: Česká asociace streetwork.

Ukázka z knihy Oldřich Matoušek a kol.: Encyklopedie sociální práce. Portál, 2013. Více o knize na http://obchod.portal.cz/produkt/encyklopedie-socialni-prace.